Jezírko nebo akumulační nádrž?

Dobře hospodařit s vodou, je vzácné umění. Chvíli se zdá, že je jí moc, ale pak může chybět…
Pamatujete si na soustavu sudů u dědečka na zahradě? S takovými přepady, kdy se po naplnění začal samovolně plnit sud další? Pokud se bavíme o tématu zadržování dešťové vody u rodinných domů, se sudy si pravděpodobně nevystačíme… Jaké tedy máme možnosti a co si musíme nejdříve ujasnit?

Co se zadrženou vodou plánujete? Jde vám pouze o zákonnou povinnost jímat dešťovku? Jak s ní potom chcete naložit? Nechat ji zvolna zasakovat? Chcete zalévat zahradu, chovat rybky, koupat se, anebo ji dál používat v domácnosti?

Pokud vám jde pouze o zasakování, máte hned
2 možnosti. Technickým řešením jsou podzemní nádrže nebo boxy, ze kterých se voda pozvolna vsakuje do podloží.
Zajímavým prvkem v zahradě může být polder nebo dešťová zahrada. Jedná se o prohlubně přímo naprojektované k akumulaci a počítají s kolísáním vody. V období deště takový mokřádek prosperuje, kvete a bují životem, v suchých časech vám v kompozici zůstane kamenné koryto.
Pokud chcete vodu používat v domácnosti např. ke splachování, neobejdete se bez podzemní nádrže a dalšího příslušenství. Při variantě chovat rybky a koupat se máte jasno, že budete mířit k přírodnímu jezírku nebo koupacímu biotopu.


Ale co když je vaším cílem využívat dešťovku k zalévání zahrady? Tady je už potřeba zvážit více otázek:

  • Kolik máte prostoru? Akumulační nádrž se v zahradě projeví „jen“ jako nenápadný poklop. U jezírka platí, že čím větší, tím stabilnější. Pokud se bavíme o kapacitě kolem 10m³, u jezírka musíte počítat s plochou minimálně 10m². Dál počítejte s prostorem pro zakomponování jezírka do zahrady, tedy nějakou pobřežní zónou a vegetací na břehu. U takto malého jezírka by bylo vhodné využít filtraci.
  • Kolik vody a z jakého zdroje máte k dispozici? Bude jediným zdrojem dešťová voda ze střechy? Nebo i ze zpevněných ploch? Máte záložní zdroj vody, např. studnu pro dlouhá období sucha? K dimenzování se počítá rozměr spádových ploch a průměrný úhrn srážek. Můžete využít kalkulačku na webu dešťovka EU. Tam vám vyjde objem, který budete potřebovat. Pokud nemáte záložní zdroj vody a pustíte se do jezírka, může se vám stát, že zůstanete na suchu.
  • Jaké jsou výškové poměry vašeho pozemku? I v době moderních technologií je třeba počítat se základním předpokladem, že voda vždy poteče z kopce dolů. Nejníže položené místo se sklonem k podmáčení můžete využít k vytvoření mokřadu nebo jezírka. Pokud umístíte nádrž na vodu do vyvýšené polohy, můžete využít samospádu při zalévání zahrady.
  • Nezapomeňte na světlo. Zatímco jezírko může být částečně osluněné a rostlinám se bude dařit, akumulační nádoby by na přímém slunci brzy zarostly řasou. Pro kvalitu vody je určitě lepší uložení pod zemí.
  • Na vodu myslete nejlépe při projektování domu a zahrady. I když nebudete realizovat hned, je dobré mít rozmyšlený způsob a umístění vodního prvku. Již při terénních úpravách zajistěte rozvedení elektřiny a potrubí, ať nemusíte kopat v pracně vypiplaném trávníku.
  • Jak ještě zvýšit retenci vody v zahradě? Zeleň, zeleň a zase zeleň. Podle stavebního zákona by 40% výměry pozemku mělo umožňovat zasakování vody. Je tedy třeba se zamyslet nad podílem zastavěné plochy, dlažby a vegetace. Největší službu nám prokáží stromy s keřovým patrem. Na druhé straně je i zatravňovací dlažba lepší variantou než velké plochy zámkové dlažby. Pokud zpevněné plochy v zahradě potřebujete, snažte se jejich propustnost vylepšit např. širokou spárou. Rozšířeným povrchem v zahradách se poslední dobou stává mlat.

Naše cesta k rybníčku Brčálníku

Když jsme v roce 2015 dokončovali stavbu roubenky, museli jsme se rozhodnout, jak naložíme s dešťovou vodou ze střechy. Přírodní jezírko nebo akumulační nádrž?
V projektu byla původně akumulační nádrž o kapacitě 8m³ s retenčním přepadem. Samotná nádrž byla poměrně drahá, k tomu výkopy, armatura… a protože voda do přírodní zahrady prostě patří, bylo rozhodnuto.
Bez vody není života, bez jezírka přírodní zahrady.
Oslovili jsme firmu zabývající se stavbou jezírek a nechali projekci i realizaci na nich. Nemohli jsme si dovolit koupací jezírko a tak jsme od začátku počítali s okrasným přírodním jezírkem napájeným z okapů a záložním dopouštěním ze studny.
Nebudu se teď do detailu zabývat zakládáním přírodních jezírek. Je to velké téma a pokud nechcete rybník Brčálník pro kachny, určitě se obraťte na projektanta.

Co nám nikdo neřekl a dopředu nás nenapadlo?

aneb jezírko má kromě romantiky i své nevýhody…

  • Zdrojem vody děšťovka ze střechy domu – do jezírka jsou splavovány všechny nečistoty jako prach, pyl, listy z okapů. Udržet čistou vodu v přírodním jezírku je náročné, natož při takhle těžkých vstupních podmínkách.
  • Rybičky a kachny – když už plánujete přírodní jezírko, těšíte se na vodní život. Ale i rybičky jsou dalším zdrojem nečistot. A proč se jezírku říká KACHŇÁK asi nemusím vysvětlovat. Kdo neviděl na vlastní oči, tak si neumí představit, co dokáží 3 kachny udělat s jakoukoliv vodní plochou.
  • Ztráty vody výparem – co nás velmi nemile překvapilo, bylo ubývání vody. Nejprve jsme se báli, že nám jezírko někde protéká. Ale později jsme vypozorovali, že se voda POUZE odpařuje. Mělká pobřežní zóna se v horkých letních dnech zahřívá, kameny sálají a voda se doslova ztrácí před očima. Pokud jezírko nedopouštíte z jiného zdroje, tak se voda brzy zkazí a přemnoží se řasy.
  • Komáři a včelí napáječka – hodně záleží, co máte v okolí. Pokud jsou poblíž včely, mělké břehy jezírka si oblíbí. Stejně tak může jezírko složit jako komáří líheň.
  • Bezpečí dětí a domácích mazlíků – u zakopané nádrže nemusíte myslet na to, kde se právě pohybují vaše děti. Jezírko oproti bazénu nemůžete opatřit zastřešením. Variantou je oplocení, které ale u nepravidelných tvarů jezírek bývá velkým oříškem. Jak je udělat funkčně a vkusně?

Ve výsledku se potýkáme s tím, že přes léto je voda zakalená a rychle ubývá. Pokud bychom chtěli zalévat POUZE z jezírka, tak budeme brzy na dně. Nejde jen o to, že obnažená fólie je ošklivá, ale také slunečním světlem rychle degraduje, zbytek vody se přehřívá a rybky i rostliny hynou. V dlouhém období sucha, kdy potřebujeme zalévat, nemůžeme využít celou zásobu vody a musíme sáhnout po dalších zdrojích.

Takže, co s tím teď?
Budujeme a pořizujeme další prvky k akumulaci vody. V období dešťů přečerpáváme vodu z jezírka do barelů nebo sudů umístěných v zahradě. V nich je voda blíže místu určení a nedochází ke ztrátám kvůli výparu. Sudy je dobré opatřit víkem, které zajistí čistotu vody i bezpečnost ptáků a drobných živočichů. Díky kohoutu pak můžete pohodlně zalévat svou zeleninovou zahrádku konví nebo využít ponorné sudové čerpadlo.
Kalem ze dna jezírka zaléváme a přihnojujeme keře. Odčerpanou vodu několikrát za sezonu doplníme ze studny…
Ale abych nezůstala jen u nevýhod… Živá voda do přírodní zahrady prostě patří.

Je uklidňující poslouchat, jak dešťové kapky padají na hladinu a jak jezírko šumí. Děti baví házet do jezírka kamínky a síťkou lovit listí nebo prohánět zlaté karásky. Naše kachny si bez něj nedokáží svůj život vůbec představit. Slétají se k nám ptáci z celého okolí. Skřehotání žab nás každý večer kolébá ke spánku.

Voda v zahradě je zvláště v rodinách s malými dětmi velkým tématem. Pokud se rozhodnete pro jezírko nebo bazén, v první řadě zajistěte jeho bezpečnost. Toto téma řešíme v minikurzu Zahrada pro děti.
Přijďte načerpat inspiraci, jak tvořit zahradu pro děti, která je za-baví. Takovou, která pro ně bude inspirativním, ale bezpečným kouskem divočiny přímo pod okny. V 5 dnech si uděláte bezpečnostní audit zahrady, vyberete jedlé keře od jara do podzimu, poznáte jedovaté druhy a získáte inspiraci pro tvorbu herních i přírodních prvků v zahradě.

[/et_pb_text][/et_pb_column]
[/et_pb_row]
[/et_pb_section]

Kategorie: Kalendárium

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *