Jmenuji se Kateřina Jindrová.

Po vysoké škole jsem coby zahradní architekt projektovala hlavně podle kompozičních pravidel, trendů a nároků na údržbu. V průběhu dalších 10 let jsem tvořila zahrady minimalistické, permakulturní, přírodní, moderní, EKO… více než 100 klientů a stejně tolik příběhů a představ.

Až v roce 2016 přišla má životní zakázka! Postavili jsme roubenku u lesa a já se pustila do tvorby zahrady inspirované přírodou. Moji 3 rarášci mi zcela změnili úhel pohledu na tvorbu rodinných zahrad. Takových, které budou nejen baby-friendly, ale především je budou bavit a inspirovat.

Pro stavbu jsme si vybrali parcelu se starým ovocným sadem. Moc jsem se těšila do nového domku s krásnou zahradou plnou života. V srdci jsem ji nosila již dlouho a představovala si každý její detail.

Náš kousek ráje ukrytý za živým plotem. Výhled do zahrady rámuje květinový záhon, jaký si pamatuji od babičky. Na rozkvetlé louce si ve stínu stromů hrají děti.
Malá zeleninová zahrádka zpestřuje náš jídelníček o rajčata, okurky nebo cukety a na keřících je stále co k sezobnutí. Žádné velké hospodářství s lány brambor. Dlouhé letní večery trávené s přáteli na terase za zvuků žabího orchestru od jezírka.

A jak to bylo doopravdy?

Při stavbě padlo hodně stromů a trávník rozjezdil bagr. Všude bláto a hromady hlíny. Děti padaly do výkopů a domů nosily boty obalené mazlavým jílem. Chtělo se mi brečet. Byla jsem s dětmi uvězněna ve vysněném domě a nemohla ven.

Ale měla jsem svůj sen, jak bude zahrada vypadat. Krůček po krůčku jsme začali tvořit z toho, co bylo kolem k dispozici. Vlastními silami a s omezenými prostředky. Když máte celkovou vizi, můžete se zaměřit na detaily a začít postupně od nejpalčivějších míst. Jak vám čas a finance dovolují.

Ani dnes, po pěti letech, není naše zahrada dokončená (ale to nebude nikdy). Roste společně s námi a našimi potřebami. Stále máme velké plány a to je dobře.

Každý v sobě nosíme zahradu svého srdce. Víme nejlépe, jak má vypadat a  co od ní očekáváme. Můžeme být sami sobě zahradním architektem. Realizaci pak můžeme sledovat z pohodlí domova nebo se sami pustit do díla.

Naučím vás potřebné dovednosti a budu vám při její tvorbě oporou. Když se naučíte základní principy, zahrada bude vám i vašemu domu sedět jako ulitá.

Provázet vás mohu prostřednictvím webinářů nebo online kurzů, kde si společně navrhneme květinový záhon, živý plot nebo koncept celé zahrady. V reálném světě pořádám semináře a workshopy s tématikou přírodních zahrad pro děti.

Má profesní pouť

Studium na Zahradní a krajinářské architektuře v Lednici mi dalo především encyklopedické znalosti tisíců druhů rostlin a  základy prostorové kompozice.

Tou „nejvyšší školou zahradního umění“ pro mne bylo roční studium ve francouzském Angers. Tam jsem se doopravdy zamilovala do tvorby, která propojuje lásku k přírodě, umění a je zároveň osobitým odrazem člověka. Francouzský styl mne okouzlil svojí lehkostí, vznešeností i šarmem.

Kdo mne inspiruje?

Helena Vlašínová byla velkou milovnicí přírodních zahrad. Na své besedě mne odrovnala radou, že „nejlepší nechemickou obranou proti škůdcům v zahradě je vypěstovat toho tolik, aby zbylo i na vás“. Úcta k životu a přírodě mi je také velmi blízká. Hledám cesty, jak o zahradu pečovat přírodní cestou. A pokud mne škůdci nebo choroby zaženou do kouta, volím co nejšetrnější metody.

Jaroslav Svoboda je průkopníkem ekozahrad v Čechách. Kurzu permakulturní tvorby jsem se zúčastnila již v roce 2009, kdy k nám tento trend začal pomalu pronikat. S úžasem jsem sledovala zahradnické postupy, ze kterých by naši profesoři z vysoké školy měli hodně divoké sny. Z jeho cesty k potravinové nezávislosti jsem si odnesla spoustu užitečných tipů a nových druhů rostlin. Ve svých návrzích využívám princip sluneční pasti, bylinkovou spirálu nebo jedlou louku, ale kovaným permakulturistou nejsem.

Ferdinand Lefler je ikonou současné zahradně – architektonické tvorby. Je to charismatický profesionál a má styl. Obdivuji, jak umí podchytit genia loci – ducha místa. Jeho návrhy jsou minimalistické, promyšlené do posledního detailu. Dbá na kvalitní materiály a precizní provedení. Ve svém pořadu Ferdinandovy zahrady nám ukazuje, že zahrady jsou víc než jen golfový trávník s tújemi, ale dalším obytným pokojem a místem k žití.

Co o sobě ještě můžu říci?

  • Miluji cestování a focení, což ze mne dělá velmi neoblíbeného člena výprav. Zvlášť, když cestou potkáme zajímavé rostliny, výsadbu nebo realizaci – aneb inspirace číhá všude.
  • S kamarádkou jsme vyráběly malovaná krmítka, hmyzí domky a dřevěné hračky.
  • Baví mne alternativní vzdělávání, které dětem umožňuje svobodnou hru a poznávání ve volné přírodě. Děti kombinují klasickou a lesní školku a podařilo se nám otevřít alternativní lesní třídu.
  • Od roku 2016 vedu centrum pro rodinu Kamínek. Ráda připravuji program s ekologickou tématikou, DIY dílny, a vzdělávání kolem rodičovství.
  • K centru jsme otevřeli kavárnu PAPU kafé s hernou pro děti. Pořádáme cestovatelské večery, malé koncerty a další komunitní akce. Díky tomuto projektu jsem propadla kouzlu výběrové kávy a naučila se kreslit mléčnou pěnou do cappuccina.
  • Mám pilotní průkaz na větroně. Ve výšce 2 km získá člověk dostatečný nadhle a má klid si utříbit myšlenky. V současné době však lítám hlavně kolem rodiny:)